Syn.: Anithista latifolia (Moench) Raf., Carex latifolia Moench, Deweya plantaginea (Lam.) Raf.
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Rozšíření: Severoamerický druh, jehož areál se rozkládá na jihovýchodě Kanady a severovýchodě USA – od jihu Québecu a Ontaria přes Novou Anglii a oblast Velkých jezer až po severní Alabamu.
Ekologie: Roste na humózních a mokrých půdách ve smíšených a opadavých lesích, na březích potoků a na okrajích mokřadů z nížin do podhůří, mezi 100–600 m nadmořské výšky. Hemikryptofyt. Kvete v březnu, dokvétá a plodí v dubnu.
Popis: Hustě trsnatá stálezelená ostřice s přízemními růžicemi listů s čepelemi 14–42 cm dlouhými a 0,8–3,2 cm širokými, lysými, podél tří vyniklých hlavních žilek zřasenými, s temně purpurovými pochvami. Špičky starých listů obvykle zasychají. Lodyhy jsou vzpřímené nebo nad listy vystoupavé, 24–54 cm dlouhé, s listy redukovanými na purpurové tubulární pochvy a s 3–5 oddálenými, vzpřímenými, stopkatými klasy. Samičí klasy se špičatými, blanitými, purpurově naběhlými plevami dorůstají až 3 cm délky, samčí klas je terminální, s většími, tupými, zelenavě kýlnatými, temně purpurovými plevami a tyčinkami s kontrastně krémově bílými prašníky. Mošničky se v kláscích vyvíjejí zhruba po deseti, jsou eliptické, až 0.5 cm dlouhé, tence žilkované, s ploše vejčitými nažkami s krátkými zobánky.
Poznámka: Ostřice jitrocelovitá bývá někdy pěstována pro okrasu, do evropských zahrad byla uvedena kolem roku 1870. Podobnými, občas rovněž pěstovanými severoamerickými druhy jsou Carex careyana a Carex platyphylla. Obě se liší olistěnými lodyhami, poslední také sivými listy a kaštanově hnědými plevami samčích klasů.
Fotografováno ve dnech 28. 3. 2019 (Česko, Botanická zahrada hlavního města Prahy) a 30. 3. 2019 (Průhonice, zámecký park).