Syn.: Carex canescens Leers, nom. illeg., Carex contigua subsp. leersii (Kneuck.) Degen, Carex divulsa subsp. leersii (Kneuck.) W. Koch, Carex echinata var. leersii (Kneuck.) Kük., Carex leersiana Rauschert, nom. illeg., Carex leersiana (Rouy) Prain, Carex muricata var. leersii Kneuck., Carex muricata subsp. leersii (Kneuck.) Asch. et Graebn., Carex pairae var. leersii (Kneuck.) Kük., Carex pairae subsp. leersii (Kneuck.) O. Schwarz, Carex polyphylla auct., Vignea divulsa subsp. leersiana Dostál
Česká jména: ostřice mnoholistá (Kubát 2002, Danihelka et al. 2012)
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Rozšíření: Areál se táhne od severního Španělska do jižní Skandinávie, zasahuje na Balkán a do Turecka, východní areálová hranice je poněkud nejasná, leží zřejmě někde v evropské části Ruska (dále na východ je tato ostřice nahrazena příbuzným druhem Carex polyphylla).
V Česku se vyskytuje roztroušeně, nejhojnější je na střední a jihovýchodní Moravě, např. v Chřibech. V Čechách je poměrně vzácná, ale byla zjištěna i v Brdech a dosti vysoko v jihovýchodním Předšumaví. Rozšíření na Slovensku vyžaduje další studium, v předhůřích Karpat je ale zřejmě dosti častá.
Ekologie: Nejčastěji roste ve světlých lesích a na pasekách, méně často na travnatých a křovinatých svazích, podél komunikací nebo dokonce v parcích. Zdá se, že preferuje těžší a bazičtější půdy. Kvete v květnu a červnu.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina, lodyhy – pod květenstvím draslavé – dosahují výšky 40–100 cm. Listy jsou čárkovité, 2,5–4 mm široké, pochvy na bázi lodyh jsou šupinovité, šedé, tmavě žilkované pochvy. Květenství je klasovité, 3–8(–11) cm dlouhé, přetrhované, dolní klásky jsou zpravidla poněkud oddálené; klásky mají na bázi samičí, na vrcholu samčí květy, jsou kulovité, 5,5–7,5 mm dlouhé, alespoň dolní klásek bývá často rozvětvený a někdy podepřený štětinovitým listenem; plevy jsou vejčité, 2,5–3,8 mm dlouhé, rezavě hnědé až hnědozelené, na vrcholu s protaženou špičkou. Blizny jsou 2. Mošničky jsou v obrysu vejčité až vejčitě kopinaté, na vrcholu se zužují do dvouzubého zobánku, (3,5–)4–5(–5,4) mm dlouhé a 1,8–2,7 mm široké, světle hnědozelené až žlutohnědé.
Záměny: Součást velmi složitého druhového okruhu ostřic měkkoostenných (Carex muricata agg.), tyto druhy se vyznačují značnou morfologickou plasticitou a není vždy snadné je rozlišit. Carex leersii se nejvíce podobá druhu Carex otomana (donedávna se pro tento druh užívalo jméno Carex chabertii); liší se od něj za zralosti rozestálými mošničkami a především častým rozvětvením nejspodnějšího klásku v květenství.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu ČR je ostřice mnoholistá zařazena k vzácnějším druhům vyžadujícím další pozornost (C4a).
Fotografoval Tomáš Mrázek, dne 5. 7. 2011 (Česko, Krkonoše).