Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Rozšíření: Druh s nevelkým areálem – roste na Korsice, Sardinii, Elbě, na Apeninském poloostrově vzácně v provincii Lazio a Abruzzo.
Ekologie: Stanovištěm jsou bažiny, vlhké louky a prameniště v řídkých světlých, převážně borových lesích. Vystupuje do nadmořské výšky 1200 m.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina, dorůstá výšky 50–100 cm. Sterilní výhony jsou zkrácené, nesou listy 7–12 mm široké, s 2 souběžnými žilkami. Květenství je hrozen klásků až 40 cm dlouhý; nejvyšší klásek je samčí, 5–7 cm dlouhý, jen zřídka je samčích klásků více; samičích klásků bývá 3–5, jsou válcovité, 5–15 cm dlouhé, husté, často na konci s několika samčími květy, i nejnižší samičí klásky výrůstají na krátkých pevných stopkách, takže nejsou výrazně převislé; listeny pod samičími klásky jsou prodloužené, delší než květenství; samičí plevy jsou vejčité, asi 2,5 mm dlouhé, hnědavé; blizny jsou 3. Mošničky jsou krátce zobánkaté, asi tak dlouhé jak plevy, zelené, lysé.
Poznámka: Druh blízce příbuzný ostřici převislé (Carex pendula), liší se přímými nebo přímo odstálými klásky.
Fotografovali Petra Štěpánková a Vít Grulich, dne 5. 6. 2018 (Francie, Korsika, Albertacce).