Syn.: Carex pediformis subsp. macroura (Meinsh.) Podp., Carex pediformis var. macroura (Meinsh.) Kük.
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Rozšíření: Víceméně souvislý areál se rozkládá v Rusku od Tatarstánu po povodí Ussuri, zahrnuje i severní Kazachstán, Mongolsko a severovýchodní Čínu. Velmi izolované lokality leží ve střední Evropě v severních Čechách nedaleko Mimoně: zde roste jednak na úpatí Ralska, jednak v Hradčanských stěnách.
Ekologie: Středoevropský výskyt je vázán na skalní terásky a osypy na vápnitých pískovcích, zčásti přistíněných borovicemi (Pinus sylvestris).
Popis: Vytrvalá polštářovitá trávovitá bylina, dorůstá výšky (15–)20–30(–50) cm; oddenek vytváří 5–20 cm dlouhé větve, pokryté hnědočervenými zbytky rozpadlých listů. Listy jsou přezimující, čárkovité, (10–)15–28(–35) cm dlouhé a (1,3–)1,6–2,5(–3,0) mm široké, lysé; nejdolejší mají červené až kaštanové pochvy a zkrácené čepele. Lodyha nese jeden samčí a pod ním 3–5 klásků samičích; samičí klásky jsou oddálené, řídké, (14–)19–26(–32) mm dlouhé, s hnědočervenými, na okraji suchomázdřitě lemovanými plevami; vřetenovitý samčí klásek je (1,1–)1,3–2(–2,6) cm dlouhý, na stopce 1,5–2,3(–3) cm dlouhé. Mošničky jsou obvejcovité, (2,4–)2,5–2,8 mm dlouhé, hnědozelené, krátce hustě pýřité, s kratičkým zobánkem; blizny jsou 3.
Záměny: Od blízce příbuzné ostřice Carex rhizina se liší kompaktnějšími trsy s kratšími výběžky, a především dlouze stopkatým a mnohem delším samčím kláskem, který zřetelně převyšuje klásky samičí, také mošničky jsou poněkud menší.
Ohrožení a ochrana: V českém Červeném seznamu (2012) je řazen k druhům kriticky ohroženým (C1r).
Poznámka: České rostliny se sibiřskými ztotožnil J. Podpěra v roce 1928. Na Sibiři je celý komplex Carex pediformis agg, značně proměnlivý a podle některých autorů lze v něm rozlišovat více než 10 druhů; modernější analýza variability dosud chybí.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 13. 9. 2006 a 10. 6. 2008 (Česko, Čechy, Vranov, úpatí Ralska).