Syn.: Caricina remota (L.) St.-Lag., Diemisa remota (L.) Raf., Vignea remota (L.) Rchb.
Česká jména: ostříž vzdálená (Presl 1819), ostřiž vzdálená (Opiz 1852), ostřice oddálená (Domin et Podpěra 1928, Polívka-Otruba 1948, Dostál 1950), tuřice řídkoklasá (Dostál 1989), ostřice řídkoklasá (Kubát 2002)
Slovenská jména: ostrica oddialená (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Rozšíření: Roste téměř v celé Evropě, ostrůvkovitě v severní Africe a v Asii na východ až po Japonsko.
V Česku se vyskytuje dosti hojně, i když nerovnoměrně, od teplých nížin až do horských poloh.
Ekologie: Břehy potoků, potoční jaseniny, lesní prameniště, luhy v širokých nivách dolních toků řek. Kvete v květnu a červnu.
Popis: Vytrvalé byliny s trsnatým až krátce plazivým oddenkem. Rostliny tvoří nápadně zelené, později světle zelené až žlutozelené trsy. Listy nápadně úzké, 1,5–2,0 mm široké, ploše žlábkovité, na okraji draslavě zoubkaté. Dolní pochvy světle hnědé, rozpadavé v tenká vlákna. Květenství přetrhované, až 15(–20) cm dlouhé, v dolní části složené z oddálených klásků, na vrcholu s 3-6 klásky shloučenými. Spodní klásky s kolmo odstálými podpůrnými listeny přesahujícími délku květenství. Klásky drobné, vejčité až podlouhlé, přisedlé, oboupohlavné, nejspodnější klásek často celý samičí. Mošničky podlouhle kopinaté až kopinaté, na okraji s velmi úzkým lemem, 2,5–3,5 mm dlouhé, náhle zúžené v zobánek.
Fotografováno dne 14. 6. 2011 (Česko, u Jílového u Prahy).