Syn.: Carex canescens Huds., nom. illeg., Carex guestphalica (Rchb.) O. Lang, Carex guestphalica (Rchb.) Boenn. ex W. D. J. Koch, Carex muricata Desf., nom. illeg., Carex muricata var. angustifolia Podp., Carex muricata f. angustifolia Podp., Carex muricata subsp. divulsa (Stokes) Čelak., Carex muricata var. divulsa (Stokes) Wahlenb., Carex muricata var. subramosa Neilr., Carex muricata var. virens (Steud.) Lam. ex Rchb., Carex muricata subsp. virens (Steud.) Čelak., Carex nemorosa Lumn. ex Honck., nom. illeg., Carex persica Nelmes, Carex subramosa Willd. ex Kunth, Carex virens Lam., nom. illeg., Carex virens var. duriaei F. W. Schultz, Carex virens var. guestphalica (Rchb.) Garcke, Carex viridis var. divulsa (Stokes) Spenn., Caricina divulsa (Stokes) St.-Lag., Vignea divulsa (Stokes) Rchb., Vignea guestphalica Rchb., Vignea persica (Nelmes) Soják, Vignea virens (Steud.) Rchb.
Česká jména: ostřice přetrhovaná (Kubát 2002)
Slovenská jména: ostrica pretrhovaná (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Rozšíření: Areál se táhne od Irska a Španělska po jižní část Skandinávie, Lotyšsko, jižní část evropského Ruska, na jih zasahuje do střední Itálie a na Balkánský poloostrov, dále roste v Turecku, v oblasti Kavkazu, v Íránu a Turkmenistánu.
V Česku patří k velmi lokálním druhům: hojnější je jen na jižní a jihovýchodní Moravě. Ojedinělé lokality leží ve Slezsku, rovněž z Čech jsou známy jen jednotlivé nálezy, především ze střední a jihozápadní části. Na Slovensku roste především v nížinách jižní části a v nižších pohořích na jižním okraji karpatského oblouku.
Ekologie: Lesní druh, preferuje polostinná až stinná stanoviště na hlubších, živinami dobře zásobených půdách, a to jednak v lužních lesích, jednak v humózních bučinách. Kvete v květnu s červnu, plody dozrávají v červnu až červenci.
Popis: Vytrvalá bylina, zpravidla tvoří trsy, řidčeji i obloukovité výběžky; lodyhy jsou víceméně přímé, (25–)30–90(–100) cm vysoké, olistěné jen v dolní části. Listy jsou čárkovité, 2,5–3,5 mm široké, s šedavými, vláknitě rozpadavými, proužkovanými pochvami. Květenství je klasovité, zpravidla řídké, zejména dolní klásky mohou být navzájem značně oddálené, 3,5–10(–11,5) cm dlouhé; klásky mají na bázi samičí, na vrcholu samčí květy, jsou elipsoidní, 5–6,5 mm dlouhé, dolní může být někdy rozvětvený a rovněž podepřený štětinovitým listenem, který může přesahovat délku květenství; plevy jsou vejčité, 2,5–3,5(–4) mm dlouhé, bělavě zelené až světle hnědé, zakončené osinkou. Blizny jsou 2. Mošničky jsou v obrysu kopinaté až vejčitě kopinaté, na vrcholu většinou pozvolna zúžené do dvouzubého zobánku, (3,5–)4–5,5(–6) mm dlouhé a 1,5–2,2 mm široké, zelenavé, za zralosti nejsou hvězdovitě rozestálé.
Záměny: Mezi druhy z okruhu ostřice měkkoostenné (Carex muricata agg.) se vyznačuje především dlouhým, přetrhovaným květenstvím, a dále velmi štíhlými mošničkami. Mošničkami nejvíce připomíná druhy Carex leersii a Carex otomana; první se liší prodlouženějšími klásky a za zralosti rovnovážně rozestálými mošničkami, od druhého menším počtem mošniček v klásku, prodlouženým přetrhovaným květenstvím a světlejšími plevami.
Ohrožení a ochrana: V Česku je ostřice přetrhovaná hodnocena jako ohrožená (C3). V Polsku zákonem chráněný druh.
Fotografoval Radim Cibulka, dne 22. 5. 2012 (Česko, Břeclav, lužní les u tůně Bruksa).