Syn.: Carex schreberi Schrank, Vignea praecox (Schreb.) Soják
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Rozšíření: Submediterání, subkontinentální a eurasijské.
Na našem území roste roztroušeně, v teplých oblastech hojně. V nížinách a pahorkatinách sahá do 400 m n. m., v horách se vyskytuje jen sekundárně.
Ekologie: Roste na sušších pasekách, v suchých trávnících, na loukách, píscích, mezích, stráních a náspech. Můžeme ji nalézt také v lesních lemech a v podrostech teplomilných doubrav. Řidčeji se vyskytuje i na nížinných zaplavovaných loukách. Preferuje vysýchavé, písčité až hlinité půdy. Kvete od dubna do května.
Popis: Výběžkatá stejnoklasá ostřice (čili Vignea). Lodyha je tuhá a i za plodu delší než listy, které jsou 1–2 mm široké, tuhé, žlábkovité až svinuté. Bledě hnědé pochvy dolních listů se nerozpadají. Květenství je husté, 1–2 cm dlouhé, všechny klásky obsahují samičí i samčí květy a ten nejspodnější je podepřen rozšířenou osinkatou plevou. Tmavě hnědě rezavé plevy nápadně zbarvují tyto rovné až přímo odstálé klásky. Mošničky jsou v horní třetině včetně 1 mm dlouhého zobánku zřetelně křídlaté.
Záměny: Podobný a blízce příbuzný vlhkomilnější druh C. curvata (v některých pojetích považován jen za poddruh) se odlišuje chabou a za plodu ohnutou lodyhou. Její mošničky jsou navíc křídlaté jen mimo zobánek. Dalším podobným druhem je C. brizoides, která se liší světlou barvou klásků a svým typickým zvlněným charakterem porostu. Z kriticky ohrožených stejnoklasých ostřic rostoucích na území ČR jsou ostřici časné více či méně podobné druhy C. stenophylla, C. chorrdorhiza a C. pseudobrizoides.
Fotografováno ve dnech 3. 5. 2008 (Česko, Dunajovické kopce) a 30. 5. 2008 (Váté písky u Bzence).