K nejreprezentativnějším i nejpozoruhodnějším zahradám Německa bezesporu patří královský zámecký areál Sanssouci v braniborské Postupimi (Potsdam). Po vzoru francouzského Versailles tu nechal v letech 1745–47 vybudovat své honosné letní sídlo pruský král Friedrich II. Veliký (1712–86); autorem původního projektu byl architekt Georg Wenzeslaus von Knobelsdorff (1699–1753). Celý tento velkolepý komplex paláců a zahrad se rozkládá zhruba na 290 hektarech a v roce 1990 byl zapsán do prestižního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Park Sanssouci
Park Sanssouci
Zahradu měl v těchto místech už král Friedrich Wilhelm I., jeho syn se však rozhodl ji výrazně rozšířit, doplnil ji i nízkým zámkem v rokokovém stylu, kam se mohl uchylovat ve chvílích prostých od světských starostí – to je ostatně i význam samotného francouzského výrazu sans souci. Zahradničení bylo pro krále Friedricha II. skutečnou zálibou, nejen že s oblibou četl Vergiliovy Zpěvy rolnické, zajímal se i o praktickou stránku zahradního umění. Příkladem mohou být terasy pod zámkem, které maximálně využívají slunečního svitu. Sem nechal král vysázet révu vinnou, kterou v zimě chránila uzavíratelná okna, rostly tu též broskvoně, smokvoně i jiné ovocné stromy. Pod terasami rozkvetl zdobný květinový parter s centrální vodní nádrží a vodotryskem, sochy do této části zahrady, které vytvořili francouzští sochaři François Gaspard Adam (1710–61) a Jean-Baptiste Pigalle (1714–85), mu věnoval francouzský král Ludvík XV.
Park Sanssouci
Východně od zámku s terasami vystavěl podle návrhu Johanna Gottfrieda Büringa (1723–88) obrazárnu s terasovitou zahradou, hlavní dvoukilometrová osa celého areálu však vedla především směrem západním, kde se rozhodl postavit rozsáhlý Nový palác pro hosty. Bulvár mezi Sanssouci a Novým palácem byl doplněn četnými odbočkami k dalším ornamentálním částem parku, nechyběla vstupní brána, Neptunova jeskyně, Mramorová kolonáda, Chrám přátelství či obecně dobře známá Čínská čajovna s pozlacenými sochami Číňanů v životní velikosti. Nedaleko odtud se ale nacházela i zeleninová zahrada, kterou v roce 1715 zřídil už Friedrich Wilhelm I.
Park Sanssouci
Park Sanssouci
Později pokračoval v rozšiřování parku i král Friedrich Wilhelm II. (1744–97), avšak nejvýznamnější proměna potkala Sanssouci v první polovině 19. století v době Friedricha Wilhelma IV. (1795–1861), kdy zde nové principy krajinářské tvorby uplatnil architekt Peter Joseph Lenné (1789–1866). Tehdy vznikl vedle zahrady Sanssouci i zámek a park Charlottenhof, římské lázně, velkolepá novorenesanční oranžerie, leč novodobý pohled na zahradní architekturu pozměnil i podobu částí starších: byly rozšířeny cesty, objevily se dlouhé průhledy, rozsáhlé luční, ale i dubové porosty, které ještě navíc doplňovaly nové dřeviny stálezelené.
Park Sanssouci
V těsném sousedství parku se nacházejí ještě další jedinečné stavby, k nimž patří například historický větrný mlýn, který měl umocňovat iluzi nefalšovaného venkova, dále římský Belveder tyčící se nad vinicí na Klausbergu, pod tímto kopcem pseudočínský Dračí pavilon (Drachenhaus), v současnosti tu najdete dokonce i univerzitní botanickou zahradu. Pozoruhodnosti objevíte na každém kroku.
Park Sanssouci
Přes veškeré historické proměny této rezidence se kolorit dávného díla Friedricha II. neztrácí ani dnes. Friedrich II. Veliký byl pravda dobyvatelem, připomeňme jen, že právě on připravil Rakousko o většinu Slezska, miloval však i filozofické diskuse a koncerty, sám hrával na flétnu, prosazoval tolerantní náboženskou politiku, reformoval armádu, školství i soudnictví. V jeho letní rezidenci jej navštěvovali přední myslitelé i umělci tehdejší Evropy, patřil k nim třeba Voltaire, ale dokonce i J. S. Bach. Zde se také nachází jeho hrob – na nejvyšší terase u zámku Sanssouci spatříte jen velmi prostou kamennou desku s jeho jménem, která bývá většinou zdobena květinami jen stroze. Avšak nikdy na ní neschází alespoň pár brambor, díky nimž tento král nasytil své poddané.
Park Sanssouci
Park Sanssouci
Parkem Sanssouci lze bloudit dlouhými hodinami a stejně nakonec budete i po celém zde stráveném dni odcházet s pocitem silné nedostatečnosti – za jediný den jeho důkladnější prohlídku opravdu nezvládnete. A což teprve chtít ještě vidět interiéry. Celá Postupim je město velmi úhledné a příjemné, plné zahrad, parků, výstavných paláců i delikátních uliček, pouličních muzikantů i příjemných kavárniček, doporučuji naplánovat si tu zastávku alespoň několikadenní. Ani při týdenní dovolené se tu nudit nebudete.
Park Sanssouci
Park Sanssouci
Fotografováno dne 25. 7. 2018.