Jihočínská botanická zahrada v Kantonu (v provincii Kuang-čou) je v současnosti spravována Čínskou akademií věd. Byla založena už v roce 1929 botanikem Chen Huanyongem (1890–1971).
Zahrada patří rozlohou k největším v Číně. Její výstavní část (včetně zdejší zahradnické školky) se rozprostírá na ploše 282 hektarů a schraňuje na 13 tisíc druhů rostlin ve 30 specializovaných zahradách, z nichž největší jsou například zahrada šácholanu, bambusu, palem, zázvoru, orchidejí a léčivých rostlin.
Výzkumná část zahrady zabírá 37 hektarů. Její součástí jsou laboratoře a rozsáhlý herbář, který obsahuje údajně více než milión položek a je specializován především na druhy tropického pásma. Najdeme zde i na 7 tisíc typových položek. Místní odborná knihovna obsahuje na 200 tisíc svazků knih a periodik.
Největší část zahrady zahrnuje přírodní rezervace Dinghushan Nature Reserve, která byla založena v roce 1956 a byla vlastně první národní přírodní rezervací v Číně. Její celková plocha je 1155 hektarů a roste v ní na 2400 druhů rostlin. Kromě toho tato botanická zahrada provozuje i několik terénních výzkumných stanic.
Jako jedna z nejvýznamnějších botanických institucí v Číně se zahrada ve svých cílech zaměřuje na výzkum v oblasti ekologie, na studium globálních klimatických změn, na zachování biologické rozmanitosti, samozřejmě také na výzkum v oblasti systematické a evoluční botaniky. Své místo zde mají i biotechnologie a pochopitelně vlastní zahradnická praxe.
Od roku 1954 se zahrada podílela na vytvoření několika stovek knižních monografií, jako jsou třeba Květena Číny, Květena Kantonu, Květena Hong-Kongu, Vzácné rostliny Číny nebo Úvod do ekologie. Zahrada financuje i vydávání periodika s názvem Journal of Tropical and Subtropical Botany.
Jihočínská botanická zahrada se podílí také na mezinárodní spolupráci a akademických výměnách. V devadesátých letech 20. století se zde konala i mezinárodní vědecká sympozia o čeledích Zingiberaceae a Magnoliaceae.
Fotografováno dne 5. 3. 2011.