Velká Británie, Kew, Royal Botanic Gardens

Královské zahrady v Kew patří bez jakékoli nadsázky k nejvýznamnějším botanickým zahradám světa. Leží na jihozápadě Londýna a rozkládají se na ploše 121 hektarů.

Kew

I když nejstarší anglickou botanickou zahradu bychom našli v univerzitním městě Oxfordu (ta existuje už od roku 1621), je historie zahrad v Kew velmi dlouhá a bohatá. Sama zahrada v Kew je vlastně tvořena dvěma starými anglickými šlechtickými zahradami. První z nich byla původně loveckým sídlem krále Jakuba I. Později nechal Vilém III. u tohoto sídla vybudovat formální zahradu, v roce 1718 se zdejší dům stal dokonce stálým sídlem prince z Walesu. Velká přestavba se tu odehrála ve třicátých letech 18. století.

Kew

Kew

Druhou zahradu založil Frederic, princ Waleský, syn krále Jiřího, a jeho žena Augusta. Právě tato žena měla velkou zásluhu na rozvoji zahrad v Kew. Zasadila se o výstavbu zahradních budov (dodnes stojí například známá Pagoda, oranžerie nebo Arethusin chrám) a zároveň zde založila významnou botanickou sbírku.

V sedmdesátých letech 18. století přivedl král Jiří III. do Kew Josepha Bankse, významného botanika, který se v roce 1768 účastnil zámořské výpravy do Austrálie společně s kapitánem Cookem. Údajně během prvního roku se Banksovi podařilo do zahrady vysadit nových 800 druhů rostlin. Stejně tak i další britské zámořské výpravy pomáhaly naplňovat tuto zahradu novými druhy. V roce 1802 došlo ke spojení obou zahrad, v první polovině 19. století bylo rozhodnuto, že zahrady v Kew se stanou zásadní vědeckou a botanickou institucí celé Velké Británie.

V roce 1844 byl podle návrhu Decima Burtona postaven rozsáhlý Palmový skleník, který je dosud jednou z nejznámějších zahradních staveb v Evropě. Nedlouho po něm byl přistaven ještě temperovaný skleník, zároveň byly skleníky propojeny se zahradami. V roce 1987 byl v Kew otevřen ještě třetí velký skleník, který soustředí rostliny z deseti rozdílných klimatických pásem.

Kew
Kew

Zahrady v Kew jsou samozřejmě i důležitým centrem botanického výzkumu. V roce 1853 zde byl založen herbář, který v současnosti obsahuje na 7 milionů položek, každoročně se rozšiřuje o dalších zhruba 30 tisíc položek. Jsou zde osobní sběry nejvýznamnějších britských přírodovědců, jako například Charlese Darwina, Josepha D. Hookera, Davida Livingstonea nebo Milese J. Berkeleyho. Najdeme tu také sbírku více než 70 tisíc exemplářů rostlin, které jsou konzervovány v lihu a uloženy do skleněných lahví. Vědeckou roli zahrady doplňují také Jodrellova laboratoř, semenná banka a knihovna s více než půl milionem svazků. Sídlí zde také mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady Botanic Gardens Conservation International (BGCI).

Kew

Zahrada v Kew také poskytuje poradenství, výuku a vzdělávání, spolupodílí se na vytváření databáze The International Plant Names Index (IPNI). Nezanedbatelná pozornost je věnována také záchraně ohrožených druhů rostlin, studiu přírodních biotopů a ochraně biodiverzity.
Samotná sbírka rostlin zahrad v Kew patří mezi největší na světě, strohé jmenování jednotlivých rodů by nemělo na tomto místě valného smyslu. Proto uveďme raději jen obecně, že jsou zde ve velkém zastoupeny rostliny z celého světa, třeba dřeviny (jen šeříků tu napočítáme na 105 taxonů a kultonů), vodní rostliny (110 druhů), masožravé rostliny, kaktusy, kapradiny, palmy, bambusy (na 120 druhů), traviny (550 druhů) i užitkové rostliny.

Kew

Na venkovních záhonech jsou zastoupeny rostliny 51 čeledí. Kromě sbírky původních rostlin Britských ostrovů tu najdeme i japonskou zahradu, část skleníku je dokonce věnována mořským rostlinám v akváriích. A aby to nebylo málo a něco snad nescházelo, tak tu objevíme i plochu, která je volně ponechána sukcesi.

Kew

Sami zahradníci z Kew tvrdí, že nejvzácnější rostlinou jejich zahrady je jihoafrický cykas Encephalartos woodii, který ve volné přírodě již vyhynul a do dneška přežívá v kultuře jen v několika kusech. Všechny jsou bohužel pouze samčího pohlaví, semena této rostliny tedy neexistují. Pozoruhodný je také 16 m vysoký exemplář jihoamerické palmy Jubaea chilensis, o kterém se traduje, že je nejvyšší v interiéru pěstovanou rostlinou světa.
Pozemek botanické zahrady je využíván i pro kulturní účely. Od září 2007 do března 2008 zde například probíhala výstava plastik jednoho z nejvýznamnějších anglických sochařů 20. století Henry Moorea.

Kew

V červenci 2003 byly zahrady v Kew zahrnuty do seznamu památek Světového dědictví UNESCO.

Kew

Fotografovaly Lenka Tomanová, dne 24. 7. 2019; Alena Jírová, dne 15. 9. 2007.