Botanická zahrada El Jardí Botànic de Barcelona se nachází na severozápadních svazích hory Montjuïc, za olympijským stadionem (Estadi Olímpic).
Stavba botanické zahrady začala v roce 1995 a dne 18. 4. 1999 byla zpřístupněna veřejnosti. Její rozloha je 14 hektarů. Důvodem výstavby nové botanické zahrady byla jednak skutečnost, že původní botanická zahrada El Jardí Botànic Historic musela být v roce 1986 uzavřena v důvodu výstavby přístupových komunikací k olympijskému stadionu, a také malá rozloha starší botanické zahrady neumožňovala zahradu rozšiřovat a vytvořit nové sbírky. Do nové botanické zahrady byl také přestěhován Botanický ústav. Hlavní vchod do zahrady je z ulice Dr. Font i Quer, další vchod je na opačném konci z ulice Carrer de Can Valero, kde je vstup do Botanického ústavu.
Autorem návrhu je významný architekt Carlos Ferrater, který spolupracoval s týmem botaniků, zahradníků a architektů. Jeho návrh zohlednil požadavek botaniků pro rozdělení zahrady na různé celky podle fytogeografických regionů a požadavek zahradníků pro snadnou a efektivní údržbu. Zahrada se nachází na svahu, a tak byla vytvořena trojúhelníkovitá síť cest a železných opěr místo zdí, které kopírují vrstevnice, ale jsou také různě vysoké a umožňují vytvořit různě velké, nepravidelné a různě ukloněné záhony. V nejnižším bodě zahrady u hlavního vchodu je jezírko se sbírkou ostřicovitých.
Naopak v nejvyšším bodě je umístěna nízká podlouhlá budova, která slouží Botanickému ústavu, ale jsou zde také prostory pro výstavy a přednášky. Při severním okraji zahrady je trvalá expozice bonsají, která je přístupná pouze o víkendech a svátcích. V zahradě nejsou veřejně přístupné skleníky. Po celé ploše zahrady jsou vytvořena odpočinková místa s pítky na místech pěkného výhledu směrem k olympijskému areálu a na Barcelonu. Na jednom z odpočinkových míst je nově umístěn tzv. hmyzí hotel. Na vhodných místech jsou umístěny informační tabule, které jsou však pouze v katalánštině.
Sbírky tvoří především květena Středozemí, ale také květeny oblastí z různých částí zeměkoule, které mají podobné klimatické podmínky. Výjimkou je květena Kanárských ostrovů, která se nachází v nižší části zahrady a navazuje na hlavní vstup do zahrady. Další části tvoří vegetace severní Afriky, Austrálie, Chile, Kalifornie, jižní Afriky. Areál květeny Středozemí je rozdělen na východní a západní Mediterán.
V celé zahradě roste 1597 druhů rostlin, z nichž nejvíce – 531 druhů – pochází ze západního Mediteránu. Po něm následuje jižní Afrika se 470 druhy, Austrálie se 377 druhy, Kanárské ostrovy s 298 druhy, Kalifornie s 219 druhy, severní Afrika se 147 druhy, východní Mediterán se 146 druhy, Chile se 117 druhy. Cílem je vytvořit sbírku rostlin, která by obsahovala 4000 druhů. Jedním z cílů zahrady je také ochrana vegetace především ve Středozemí, největší pozornost je samozřejmě věnována květeně Katalánska. V zahradě jsou pěstovány ohrožené druhy Katalánska, rozvíjí se spolupráce s dalšími zeměmi z jižní Evropy. V posledních letech se zahrada (ve spolupráci s Marokem) věnuje ochraně ohrožených druhů severní Afriky. Druhy zařazené z Červeného seznamu Španělska jsou označeny červenými jmenovkami.
Kromě výstav zahrada nabízí i řadu dalších programů. Mezi nimi komentované prohlídky, které o víkendech vedou dobrovolníci ze Společnosti přátel botanické zahrady. Botanická zahrada je otevřena celoročně, otevírací doba se liší podle ročního období. V říjnu až březnu od 10.00 do 18.00 h, v dubnu, květnu a září od 10.00 do 19.00 h, od června do srpna od 10.00 do 20.00 h. Zavřeno je 1. 1., 1. 5., 24. 6. a 25. 12. Expozice bonsají je zavřena v prosinci a lednu. Vstupné se platí, volný vstup je každou neděli od 15.00 a každou první neděli v měsíci.
Fotografováno dne 14. 2. 2014.