Ji-che-jüan (volně přeloženo jako „Zahrada pěstěného souladu“) je palácový komplex na severozápadním předměstí Pekingu. Je vystavěn na úbočí návrší Wan-šou (Hora dlouhověkosti), nad jezerem Kunming; jeho součástí je i zahrada Čching-ji-jüan (Zahrada průzračných vln). Sloužil jako sídlo císařů, kteří se sem uchylovali v době letního vedra. V roce 1998 byl celý komplex zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Založení paláce se datuje už ke 12. století. Od té doby byl palác neustále rozšiřován se snahou přiblížit se čínskému ideálu harmonie mezi přírodou a člověkem. Sloužil mnoha čínským dynastiím; nejvíce je spojován s dynastií Čching. Základ současné podoby získal za císaře Čchien-lunga (1736–95). Za dnešní podobu ale vděčí především císařovně Cch’-si (1835–1908), která se z konkubíny vypracovala až na samotnou vládkyni Číny a byla považována za jednu z nejmocnějších žen Číny.
Celý komplex se rozkládá na ploše 290 ha, z toho tři čtvrtiny zaujímají vodní plochy. Členité jezero Kunming je uměle vyhloubené; na místě několika vodních rezervoárů jej dal v roce 1750 vybudovat spolu se základem rozsáhlého parku císař Čchien-lung. Vykopaná zemina byla použita na navršení Hory dlouhověkosti. Jezero se třemi ostrůvky obklopuje park s řadou pavilónů, mostů, chrámů a jezírek vytvářejících jeden kompaktní celek.
Hlavní budovy areálu se nacházejí na pahorku Dlouhověkosti. Symbolem Letního paláce a dominantní budovou, která je viditelná prakticky ze všech jeho částí, je věž Pálení kadidla Buddhovi; nedaleko stojí chrám v tibetském stylu. Součástí paláce je síň Milosrdenství a dlouhého života, kde stojí trůn císařovny Cch’-si. Třípodlažní stavba s názvem Zahrada Ctnosti a harmonie sloužila jako divadlo, v němž působil operní soubor; císařovna Cch’-si mohla sledovat představení z vyvýšené galerie. Mezi další zajímavosti parku patří Palác radosti a dlouhého života (Le-šou-tchang); v severovýchodním rohu paláce je umístěna Zahrada harmonických zájmů s vodními partiemi a svěží zelení.
Pod vrchem při jezeru se nachází promenáda – dřevěný, 728 m dlouhý krytý koridor spojující některé palácové budovy, zdobený osmi tisíci malbami v tradičním čínském stylu, s výjevy z čínských bájí, historie i z každodenního života zemědělců i vysokých úředníků. Krytou cestu pravidelně přerušují osmiboké pavilony.
U severní vstupní brány je vybudována ulička Su-čou – vodní kanál lemovaný obchůdky a restauracemi inspirovaný vodními ulicemi města Su-čou ve východní Číně. V minulosti sloužila jako maketa skutečného města, kde se členové císařského dvora bavili hrou na život obyčejných lidí.
Jezero brázdí dračí plavidla a lodičky s turisty. Překlenuje jej 6 mostů, největší je 150 m dlouhý Mramorový most sedmnácti oblouků, který je zdoben více než 500 sloupky s hlavicemi ve tvaru lvů.
Zajímavým objektem u východního břehu jezera je bohatě zdobená a dříve přepychově vybavená Mramorová loď využívaná císařovnou Cch’-si jako zábavní pavilon. Loď není z mramoru, ale z bíle natřeného dřeva.
V areálu se v minulosti nacházelo mnohem více architektonických skvostů, hodně jich však bylo zničeno britskými a francouzskými vojáky během 2. opiové války. Z původního obrovského paláce císaře Čchien-lunga situovaného na sever od dnešní zástavby zůstaly pouze trosky, ze kterých je možné dodnes tušit jeho nádheru. Cch’-si nechala Letní palác po roce 1860 opět vystavět a znovu potom po roce 1902, kdy byl vypleněn během Boxerského povstání. Na rekonstrukce použila i peníze určené pro modernizaci čínského válečného loďstva. Jediná loď, která byla z těchto peněz postavena, je již zmíněná Mramorová loď.
Na počátku 20. století pak proběhla velká rekonstrukce celého areálu a od roku 1924 je park otevřen veřejnosti. Slouží jako populární turistická destinace a rekreační park. V prosinci 1998 byl komplex Letního paláce připojen na seznam světového dědictví UNESCO jako harmonický celek s mimořádnou estetickou hodnotou, mistrovské dílo čínského krajinného zahradního designu.
Fotografováno dne 20. 4. 2016.