Tato městská zahrada se nachází na severním okraji metropole západočínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (Xinjiang) – Urumči. V poměrně rozlehlém areálu jsou především soustředěny sortimenty původních dřevin a některých etnobotanicky významných bylin provincie.
Nesetkáme se zde s pouštními druhy – ty jsou náplní nedaleké (asi 300 km vzdálené) Turpanské botanické zahrady, ale především s druhy horskými pocházejícími ze středních poloh Ťan-šanu. Zahrada spolupracuje na taxonomii dřevin čeledi Fabaceae, především rodu Caragana.
V sortimentu jsou zastoupené také okrasné zahradní rostliny, jak letničky v poměrně širokém sortimentu, jarní cibuloviny (především holandské odrůdy tulipánů), tak i trvalky – astry, denivky a kosatce. Zajímavé je, že letničky se nevysazují do záhonů, ale aranžují se v květináčích. To umožňuje vytvářet nejrůznější barevné kombinace, ale i vystavovat rostliny až v „plné“ kráse. Má to i praktický důvod – holý povrch půdy se zde snadno zasoluje a většina letniček je na zasolení půdy značně citlivá. A pak je to tradice, i když pro Evropana jen těžko pochopitelná.
Zahrada má charakter parku s řadou drobných architektonických staveb. Jak již to v muslimské části Číny bývá, polovina staveb – především zahradních altánů – je postavená v tradičním čínském stylu a druhá polovina v arabském. V parku je také řada soch, některé na slušné umělecké úrovni, jiné – jako například plastické modely kaktusů – působí na nás spíše komicky.
Asi největším lákadlem zahrady jsou podzimní výstavy chryzantém. Na výstavě ve skleníkové výstavní hale je možné shlédnou stovky odrůd nejrůznějších tvarů a barev.
Bohužel v zahradě nejsou k dispozici žádné anglické texty, naštěstí jmenovky na rostlinách nesou jejich vědecká jména.
