V Mexiku najdeme asi čtyři desítky botanických zahrad. Patří k nim také Jardin Botanico Francisco Javier Clavijero, která se nachází ve městě Xalapa ve státě Veracruz, přesněji 122 km západně od přístavu Veracruz a 302 km východně od hlavního města Mexico City.
Byla otevřena v roce 1977 a rozkládá se na ploše 7,5 hektaru, v nadmořské výšce 1300 m. Posláním zahrady je studium a ochrana původní flóry Mexika, především pak ohrožených druhů. Zahrada vlastní rozsáhlý herbář o 230 tisících položkách, který je třetím nejvýznamnějším herbářem Mexika, dále odbornou knihovnu a laboratoře.
Výzkum v zahradě se soustřeďuje především na systematiku a ekologii cykasů, systematiku rodu Trinochloa a rody orchidejí Bletia a Prescotia.
Speciální sbírky zahrady se mohou pochlubit především zastoupením cykasů (37 zde pěstovaných taxonů), druhů „mexického bambusu“ (Polygonum), rostlin mlžných pralesů východního Mexika, ale i pralesů jiných oblastí (např. Liquidambar, Carpinus, Ostrya, Quercus, Clethra, Cedrela, Meliosma, Oreopanax, Podocarpus, Bocconia, Cyathea, Chamaedorea a mnohé další).
Nemohou zde samozřejmě chybět ani mnohé druhy palem (např. Gaussia gomez-pompae, Astrocaryum mexicanum, Sabal mexicana atd.), arboretum, v němž je kladen důraz především na dřeviny zde původní (např. Acer skutchii, Cornus disciflora, Platanus mexicana, Persea americana, Talauma mexicana, Ulmus mexicana atd.), domácí charakter má i sbírka jehličnanů (Pinus patula, P. teocote, P. ayacahuite, P. pseudostrobus, Podocarpus guatemalensis, Cupressus benthamii).
Ani v Mexiku nechybějí v botanických zahradách skleníky, neslouží zde však jako ochrana proti chladu. V Xalapě se v nich pěstují rostliny z aridních (tedy suchých) oblastí – kaktusy a sukulenty. Za všechny jmenujme alespoň druhy Echinocactus platyacanthus a Neobuxbaumia tetetzo.
Fotografie: Orlik Gómez García – Jardín Botánico Francisco Javier Clavijero, Instituto de Ecología, Xalapa, Veracruz, México.