Slezský rod Hochbergů z Hochbergu je známý i v Čechách, česká větev tohoto rodu – Hochbergové z Hennersdorfu – se nesmazatelně zapsala dokonce do dějin české botaniky založením jedné z nejstarších botanických zahrad u nás; tou byla zahrada u zámku v Hluboši u Příbrami. Zatímco sláva Hluboše skončila už v roce 1816, ve slezském Valdenburku (Waldenburg, dnes Wałbrzych v polském Slezsku) došlo k největšímu rozkvětu zdejších zahrad až v 19. a na začátku 20. století.
Středem celého komplexu je samozřejmě monumentální hrad Fürstenstein – ten je dnes u nás spíše znám pod polským názvem Książ – jehož počátky sahají až k roku 1288. Po dlouhou dobu byl i v rukou českých panovníků, byli tu Lucemburkové, od roku 1463 byl majitelem hradu i Jiří z Poděbrad. Od roku 1509 byl hrad v majetku Hochbergů, kteří ho hned dvakrát přestavěli. Nejprve v letech 1705–42 Konrad Ernest Maximilian von Hochberg nechal přistavět ke starému hradu barokní křídlo, před budovou vytvořil čestný dvůr a nechal postavit hospodářské budovy v předhradí, opodál v parku vystavěl i letní pavilón. V letech 1789–1833 byl přetvořen i blízký park. Jeho projekt tehdy vytvořil architekt Christian Wilhelm Tischbein (1751–1824), byla tu tehdy postavena dokonce i romantická hradní ruina, dnes nazývaná Stary Książ.
Hned v bezprostřední blízkosti hradu najdeme v místech dřívějších hradeb menší pravidelnou zahradu se stříhanými živými ploty a malým rosariem – romanticky laděnou kulisu k obrovským hradním zdem. Jakási zahrada tu byla údajně už v 17. století, s jejím vytvářením začal na začátku 17. století Christoph von Hochberg. Větší plochu tato zahrada získala až v době Hanse Heinricha I. (1598–1671), který získal císařské povolení zmenšit rozsah obranných hradeb, takže na jižní straně paláce mohla vzniknout menší zahrada s oranžerií a vinicí, východně od hradu se pak nacházela zahrada užitková. Nicméně současná silně romantizující podoba této části hochberských zahrad vznikla až na začátku 20. století, v době druhé přestavby hradu.
V roce 1981 bylo širší okolí hradu prohlášeno za státem chráněnou krajinnou oblast s názvem Książański park krajobrazowy, která má rozlohu 3155 hektarů. Avšak v jeho blízkém okolí byl už v 19. století založen anglický park s množstvím cizokrajných dřevin, pod něž byly v hojné míře podsazeny pěnišníky (Rhododendron sp.), též s báječnou vyhlídkou na hrad i v parku umístěnou hrobkou rodu Hochbergů z Hochbergu.
Zcela nejvýznamnější zahradní stavbou zdejších Hochbergů je bezesporu palmový skleník, který dodnes stojí až trochu opodál, mezi městem Valdenburkem (Wałbrzych, Waldenburg) a hradem Książ (Fürstenstein). Jeho výstavba, kterou realizoval kníže Hans Heinrich XV. von Hochberg (1861–1938), proběhla v letech 1911–14, skleník i s okolní zahradou měl sloužit potřebám knížecího sídla, zahrada však byla i velkou zálibou jeho manželky Mary Theresy Olivie Cornwallis-West (1873–1943), řečené Daisy. Na ploše o výměře zhruba 1900 m² byla kromě palmového skleníku zřízena i japonská zahrada, rosarium, fruticetum a herbetum, nechyběly ani záhony zeleninové a samozřejmě teplárna.
Samotný skleník dosahuje výšky 15 m a je vybudován ze skla a železa. Do jeho nitra bylo zavezeno sedm vagónů lávy ze sicilské Etny, z níž byly postaveny stěny skleníku, vyvýšené záhony pro rostliny, ale i vodopády a další architektonické prvky.
V současnosti ve skleníku roste údajně na 250 druhů rostlin, především z oblastí subtropických a tropických. Najdeme tu samozřejmě sbírku citrusů, řadu orchidejí i bromélií, fíkovníky, olivovníky, palmy a juky, sukulenty, kaktusy, nechybí ale ani sbírka bonsají a akvária.
Osudy zdejšího hradu byly ve 20. století klikaté, Hochbergům byl hrad v roce 1941 zabaven nacisty, měnil se na pevnost pro samotného Adolfa Hitlera. Nacisté tu vybudovali i dnes pověstmi opředenou síť podzemních tunelů. Co nezničili nacisté, zdevastovala na konci války postupující sovětská vojska, co zbylo po Sovětech, to po válce rozkradli nově příchozí osídlenci z východu Polska. Dodnes je to při návštěvě interiéru hradu velmi patrné – je tu možná více hlídačů než skutečně cenných exponátů. Procházka krajinářským parkem u hradu a především pak návštěva palmového skleníku však rozhodně potěší.
Fotografováno dne 14. 6. 2019.