První botanická zahrada v Pekingu byla založena v roce 1925 nedaleko ZOO. Na současné místo se přestěhovala v roce 1956, kde vznikla obří zahrada na ploše přesahující 500 hektarů. Zahrada však byla později rozdělena ve dvě – menší zahradu akademie věd a větší zahradu městskou.
Pekingská botanická zahrada se nachází na severu Pekingu, nedaleko od letního císařského paláce na úbočí Fragrant Hill.
Částí zahrady je také chráněné území, ve kterém jsou chráněny křovinaté porosty a nízké lesy především s borovicí Pinus tabulaeformis, zeravcem Platycladus orientalis a druhy Broussonetia papyrifera, Morus mongolica, Grewia biloba var. parviflora a Vitex negundo var. heterophylla.
Plocha určená pro návštěvníky zaujímá asi 200 hektarů. Největším lákadlem je moderní stavba skleníku, který byl otevřen v roce 2000 na ploše 9 800 m2.
Pro Evropana je velkou atrakcí Penjing Garden – zahrada penjingů – čínské obdoby bonsají. Nejstarší kusy, např. asi 3 m vysoký jinan (Ginkgo biloba), mají historii známou po více jak 1 000 let.
Venkovní plochy jsou vkusně parkově řešené a obsahují expozice růží, dřevitých pivoněk, okrasných mandloní a broskvoní, šeříků, okrasných jabloní, magnólií, bambusů a trvalek. Významné jsou také velké vodní plochy. Na části zahrady je vysázený les z metasekvojí.
Na zahradě se nacházejí také některé historické objekty – chrám spícího Buddhy (Wofosi), hrobky Liang a staré obytné věže.
