Čím je pro Francii Versailles, tím je pro Dánsko Frederiksborg. Nacházíme se na ostrově Sjælland, v městečku Hillerød, které leží zhruba 40 km severozápadně od centra Kodaně.
Historie zámku Frederiksborg sahá až do roku 1560, kdy dánský král Frederik II. nechal na tomto místě postavit lovecký zámeček, nacházela se tu samozřejmě i obora. Jeho syn Kristián IV. (1577–1648) však nechal staré budovy zbourat a na jejich místě postavil v první čtvrtině 17. století velkolepý palác současný. Kristián je považován za jednoho z nejvýznamnějších dánských králů, Dánsko v době jeho panování hospodářsky i kulturně vzkvétalo. Řada velkých projektů byla v této zemi realizována právě za jeho vlády – zakládal města, stavěl zámky.
Projektem Frederiksborgu byl pověřen vlámský stavitel Hans van Steenwinckel (asi 1550–1601) a jeho synové. Většina zámeckého komplexu se vlastně nachází na třech propojených ostrovech, obrovská trojkřídlá stavba se čtyřpodlažní hlavní budovou, impozantním kostelem s varhanami z roku 1610 a grandiózním rytířským sálem je největší renesanční stavbou v celé Skandinávii.
Před zámkem nepochybně zaujme výstavná Neptunova kašna od holandského, leč na pražském dvoře císaře Rudolfa II. působícího sochaře Adriaena de Vriese z roku 1620 – vlastně se jedná o její kopii, originál totiž ukořistili v roce 1659 Švédové. Švédská „návštěva“ však nebyla pro tento palác jedinou pohromou, v roce 1859 byl zámek zpustošen velkým požárem.
O jeho následnou rekonstrukci, která probíhala v letech 1860–84, se velmi zasloužil průmyslník Jacob Christian Jacobsen (1811–87), který nebyl jen bohatým sládkem, ale i osobností úžasně osvícenou, k umění i přírodním vědám neobyčejně štědrou (mimo jiné se zasloužil třeba i o výstavbu skleníku v kodaňské botanické zahradě). Až někdy budete popíjet pivo značky Carlsberg, vzpomeňte si na tohoto výjimečného muže, právě tento pivovar mu patřil (kdy vybuduje skleník v nějaké botanické zahradě Prazdroj nebo Radegast, se zatím neví).
Po opravě bylo rozhodnuto, že se ze zámku stane reprezentativní muzeum dánských dějin, byly sem přestěhovány četné sbírky, expozice byly doplněny o dobový mobiliář. Muzeum bylo otevřeno v roce 1878 a musíme konstatovat, že výstavnost tohoto místa je v současnosti naprosto ohromující.
Zámecká zahrada u Frederiksborgu je jednou z nejkrásnějších zahrad evropského severu – je to vlastně stará zahrada barokní s romantickým parkem 19. století dohromady. Barokní zahradu tu nechal v letech 1720–25 vytvořit král Frederik IV. (1671–1730), jejím projektem byl pověřen dánský architekt Johan Cornelius Krieger (1683–1755). Ten se zasloužil i o projekty některých dalších dánských zámeckých zahrad, z nichž je nutno především vyzvednout královský zámek Fredensborg, ale třeba i zahrady u zámků Clausholm (z let 1725–26) a Ledreborg (1742–48).
Frederiksborská zámecká zahrada vznikla na břehu zámeckého jezera, přímo naproti zámku v jeho centrální ose. Dvě výše položená jezera umožnila vybudovat v hlavní ose zahrady velkou vodní kaskádu se čtyřmi bazény, která ústí do rozlehlého zámeckého jezera. Po stranách kaskádu rytmizují velké terasy, v horní části s tvarovanými boskety, níže jsou dekorovány parterem s broderiemi. To je tedy ten starý svět, v němž se člověk vůči přírodě vymezoval, od základu ji proměňoval do pravoúhlých forem a jehlanů, k tomu ji ohrazoval ploty a vodními příkopy. Parter zdobí královské monogramy ze zimostrázu – tady slouží příroda k oslavě člověka.
V 19. století se duch zahrady výrazně proměnil. Západně od kaskády vznikl v době vlády krále Frederika VII. (1808–63) romantický krajinářských park s jezery a vodními kanály, lázněmi, klikatými cestičkami, půvabnými průhledy, ba dokonce i s bukolickou venkovskou farmou s doškovou střechou. Všechno mělo připomínat krajinu člověkem co nejméně dotčenou, až jaksi naivně panenskou – tady vzdává člověk poctu přírodě. A nesmíme zapomenout ani na staré duby, těch je v této části Frederiksborgu také spousta. Pravda, důvody jejich výsadby byly trochu zvláštní, ale budiž… V roce 1807 totiž přišlo Dánsko o loďstvo, ukradli jim ho Britové po bombardování Kodaně. No a stromy byly v parku vysazeny ve větším počtu proto, aby jednou z jejich dřeva mohly být postaveny dánské lodě nové. Časy dřevěných plachetnic jsou naštěstí ty tam – některé dvousetleté stromy vydržely dodnes.
Frederiksborg je místem velmi výstavným až ohromujícím, prohlídka paláce určitě uspokojí i hodně vybíravého návštěvníka. A zdejší zahrada je vlastně unikátem dvojitým: symbolizuje dvě různé historické epochy, dvě tváře lidského konání – jedna zahrada je světem člověkem zcela proměněným, druhá jím restaurovaným. Na jednu a tutéž zámeckou věž se můžete podívat pohledem 18. století, pak stačí udělat pár kroků a uvidíte ji pohledem století devatenáctého. Je vlastně skvělé, že si člověk vždycky může vybrat, jaký svět si kolem sebe vytvoří – podstatné je, aby mu v něm bylo dobře. A nejlépe dobře nejen jemu – řeknu vám, že divoké kavky za námi chodily v obou částech této zahrady úplně stejně. No, možná, že ty barokní byly o fous ochočenější.
Fotografováno dne 14. 5. 2019.