V roce 1811 saský král Bedřich August I. pověřil Heinricha Cottu (1763–1844), aby založil saské zemské arboretum. Zahrada patřila k současně založené lesnické škole, ze které v roce 1816 vznikla Královská saská lesnická akademie. Dnes patří Technické universitě Drážďany. Po mnoha úpravách (1815, 1817, 1831, 1900, 1951, naposledy 1998) má arboretum rozlohu 33,4 ha a asi 16 km cest, především na svazích Kienbergu.
Forstbotanischer Garten na okraji města Tharandt u Drážďan leží v nadmořské výšce 252–345 m n. m. Podkladová hornina je převážně křemenný porfyr, půda je mělká, kamenitá, propustná. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 7,4 °C, průměrné srážky dosahují 815 mm. Sbírka obsahuje asi 2000 druhů, variet a kultivarů dřevin a některých lesnicky významných bylin. Areál arboreta plynule navazuje na přírodní oblast u divoké říčky Weiseritz.
Ve starší části arboreta jsou dřeviny uspořádány systematicky a geograficky do oddílů: jehličnany (plochy s rody Picea, Pinus, Abies, Larix, Tsuga, Taxus, čeleď Cupressaceae), listnáče (zástupci čeledi Fagaceae, Betulaceae, Rosaceae, Juglandaceae, rody Acer, Magnolia, Tilia), asijská dendroflóra (Sibiř, východní Asie, Kavkaz, Turkestán, Himálaj). Lesnicky významné introdukované druhy jsou ve specializovaných oddílech – Picea omorika, Picea engelmannii, Pinus peuce, Chamaecyparis lawsoniana. Dále jsou ve sbírce vysazeny zakrslé a ozdobné jehličnaté dřeviny, kultivary lesních dřevin a dřeviny teplejších oblastí (subtropických a Středozemí, které jsou ve venkovních prostorech od května do října), zástupci čeledi Ericaceae a lesní byliny.
V nově založeném severoamerickém areálu (asi 15 ha) jsou od roku 1998 na okraji arboreta vysazovány rostliny severoamerické vegetace (včetně Sequoiadendron giganteum, Liriodendron tulipifera, Magnolia). Je zde zřízeno 42 lesních formací a plocha je rozčleněna tak, aby severovýchodní okraj ukazoval subarktické zakrslé formace severní Kanady, jihozápadní okraj plochy nejjižnější lesní formace, jaké v arboretu mohou růst a přežít zimu (z oblastí po 39° severní šířky, asi na úrovni Lisabonu). V areálu jsou také balvany naznačena severoamerická pohoří.
Od lázní Hartha začínají východoamerická lesní společenstva, směrem k Tharandtu jsou vysazena západní lesní společenstva. Tato část arboreta má ukázat lesní porost se strukturou a složením blízkými původnímu přirozenému lesu. Bude zde možné sledovat i přírodní dynamiku lesa, konkurenci dřevin. V severoamerických lesích je velké druhové bohatství, ve střední Evropě jsou v lesnictví využívány především červený dub, jedle sitka, vejmutovka, douglaska. Původní oddíl severoamerické dendroflóry ve staré části arboreta je z prostorových důvodů přeměněn pro potřeby sbírky botanicko-systematické a geografické. Arboretum slouží i výuce studentů Technické univerzity Drážďany.
V arboretu jsou také od roku 1839 pěstovány subtropické rostliny, nejdříve to bylo v chladném skleníku (teplota nad bodem mrazu), v létě byly vystavovány venku. V roce 1880 byl v místech dnešního skleníku postaven skleník 2,7 m vysoký, s plochou 46 m². V roce 1951 byl zvětšen o další budovu s plochou 52 m². Oba skleníky sloužily do roku 1997, kdy byl na stejném místě postaven nový dvojlodní skleník, s plochou 228 m² a výškou 5,5 m. Ten je rozdělen na čtyři oddělení, každé s technickým zázemím. Studený skleník má 60 m², teplotní minimum 5 °C; teplý skleník má 108 m², teplotní minimum 26 °C denní, 20 °C noční, 80% vzdušnou vlhkost, s automatizovanou klimatizací. Skleník umožňuje studovat alespoň některé dřeviny, které se uplatňují v tropickém a subtropickém lesnictví. Tropické rostliny kromě dřeva poskytují také potraviny a léčiva.
Muzeum arboreta je od roku 1885 umístěno Švýcarském domě (Schweizerhaus, postaven 1842). Jsou zde sbírky, např. šišky, herbář, xylotéka, vzorky dřeva asi 700 druhů. V roce 1995 byla expozice zmodernizována. Věnuje se třem tématům:
1) dějiny botanické zahrady a vývoje pohledu na les, lesnictví a vývoj lesnické botaniky;
2) arboretum jako stanoviště rostlin a životní prostor rostlin a živočichů;
3) sbírka růstových anomálií různých dřevin.
Poblíž muzea je umístěna busta M. R. Presslera (1815–86), který vynalezl nebozez k hodnocení stavu dřevní části kmene.
V arboretu stojí také bronzová busta zakladatele H. Cotty z roku 1851 (autor Ernst Rietschel). Cottova hrobka se nachází jižně od arboreta u vyhlídkového místa Heinrichseck.
Symbolem parku je impozantní kaštan jedlý (Castanea sativa), který je starý téměř 200 let (z prvních výsadeb) s obvodem 520 cm. Nachází se v centru parku, kolem něj jsou lavičky k odpočinku.
Fotografováno dne 30. 5. 2009.