Na jihovýchodním předměstí jihoafrického Kapského Města se nachází jedna z nejvýznamnějších botanických zahrad v celosvětovém kontextu: Kirstenbosch National Botanical Garden. Pozemek, na němž se rozkládá, má dohromady 528 ha.
Původně to byla farma v majetku kontroverzního britského podnikatele a politika Cecila Johna Rhodese, který ji roku 1902 daroval zemi; v roce 1913 místní vláda postoupila statek dozorčí radě, která zde založila botanickou zahradu. Už prvopočátku byla zahradě vložena starost o místní endemickou flóru. V současné době je organizační součástí nejvýznamnější státní organizace na ochranu přírody (SANBI – South African National Biodiversity Institute). Je to nejen největší botanická zahrada v Africe, ale svými aktivitami a významem daleko přesahuje kontinent. Dostalo se jí dokonce i takové pocty, že je součástí lokality prohlášené mezinárodní organizací UNESCO za Světové kulturní dědictví.
Samotná botanická zahrada leží na východním úpatí Stolové hory, zaujímá plochu 36 ha a přímo navazuje na rozsáhlé území pokryté přirozenou vegetací fynbos s ostrůvky afromontánního lesa, kde žije i mnoho původních obyvatel z živočišné říše.
Návštěva botanické zahrady Kirstenbosch je opravdovou lahůdkou pro laika, „mírně pokročilého“ i pro specialistu. Pěstují zde neuvěřitelný počet asi 7000 druhů rostlin, většinou původem z jižní Afriky, zejména se zaměřením na endemity květenné říše Capensis. Návštěvník zde najde soustředěno mnoho druhů, za kterými by musel putovat od jednoho kopce ke druhému.
Je zde k vidění několik desítek i laicky nesmírně atraktivních zástupců čeledi Proteaceae s pestrobarevnými květenstvími, řada druhů místních endemických vřesovců (Erica), i odborník ocení tvarovou rozmanitost třetí nejtypičtější skupiny místních endemitů, travám příbuzným rostlinám z čeledi Restionaceae, jejichž rozsáhlá sbírka pečlivě vybavená jmenovkami je neocenitelnou pomocí pro první orientaci s touto podivuhodnou skupinou.
Jednou z nejúchvatnějších kolekcí je amfiteátr osázený volně rostoucími africkými cykasy z rodu Encephalartos. Mezi nimi je i „osiřelý“ druh Encephalartos woodii, jehož jediný známý samčí jedinec byl v přírodě nalezen v roce 1907, přenesen do botanické zahrady v Durbanu a od té doby vegetativně množen; samičí rostliny nebyly nikdy nalezeny.
Také soubor planých druhů pelargónií (Pelargonium) je neuvěřitelně bohatý a zajímavý; podle ekologických nároků jsou ovšem pelargónie rozmístěny do venkovních i vnitřních expozic.
Ve skleníku jsou sesázeny rostliny z polopouštních a pouštních částí Jihoafrické republiky a Namibie. Lze zde shlédnout podivuhodnou rostlinu Welwitschia mirabilis z pouště Namib, rozmanité sukulenty, především z čeledi kosmatcovitých (Aizoaceae) a tlusticovitých (Crassulaceae), rovněž i výstavku aktuálně kvetoucích cibulovin a drobných orchidejí.
Zajímavou součástí zahrady je „naučný chodník“ pro zrakově postižené návštěvníky, který je opatřen vysvětlujícími texty v Braillově písmu.
Rozsáhlé zázemí zahrady tvoří původní porosty, v nichž se přirozeně vyskytuje největší známá populace dekorativního stromu zvaného „Silver Tree“ (Leucadendron argenteum). Z tohoto zázemí jsou přímé nástupy na túry po Stolové hoře, kam se lze vyšplhat roklinami Nursery Ravine a Skeleton Gorge.
Botanická zahrada Kirstenbosch má k dispozici druhý největší jihoafrický herbář (Compton herbarium) a vyvíjí velmi rozsáhlé vědecké aktivity, zaměřené jak na biosystematiku, tak na monitoring a ochranářské problémy v praxi. Zejména jsou významné dlouhodobé projekty na záchranu vymírajících domácích druhů, v nichž se může pochlubit velmi dobrými výsledky.
V zahradě sídlí také jihoafrická botanická společnost, která ve vlastní režii provozuje skleník a dobře zásobené knihkupectví s přírodovědnou literaturou.
Zahrada také spolupracuje s řadou veřejných i nevládních organizací a má velký význam v propagaci ekologického povědomí. Pro obyvatele Kapského Města patří zahrada také mezi přední instituce s kulturními aktivitami: pořádají se zde pravidelně výtvarné výstavy i hudební produkce. Jen škoda, že ne všechny rostlinné exponáty jsou opatřeny jmenovkami; na druhé straně se není co divit: péče o tak rozsáhlé sbírky není vůbec jednoduchá.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 27. 9. 2012.