V údolí Furnas na azorském ostrově São Miguel se nachází známý botanický park Terra Nostra. Byl založen před více než 200 lety. Dnes na ploše 12,5 ha provedou návštěvníky stezky mezi hájky, jezírky a meandrujícími potůčky k tématickým botanickým sbírkám a zákoutím pod nádhernými stoletými stromy; nevšedním zážitkem je i koupání v geotermálním bazénu.
Údolí Furnas je vlastně kaldera spící sopky; její poslední erupce proběhla v roce 1630. Dodnes jsou v údolí místa s gejzíry, fumarolami, horkými prameny a bahenními sopkami. Sopečná půda, příznivé mikroklima a četné vodní zdroje svědčí růstu rozmanitého rostlinstva. Ač je vulkanický komplex Furnas považován za jednu z nejnebezpečnějších sopek Azorského souostroví, žije v kaldeře a blízkém okolí několik tisíc lidí. Už ke konci 18. století se Furnas stalo populárním také kvůli využívání termálních pramenů k léčbě revmatismu a bohaté rodiny si v tomto krásném údolí stavěly prázdninové domy.
Americký konzul Thomas Hickling si ve Furnas začal budovat svou letní rezidenci známou jako Yankee Hall v roce 1775. Tehdy měl pozemek příštího parku Terra Nostra asi 2 hektary. Před jednoduchým dřevěným domem konzul nechal vystavět termální bazén s ostrůvkem a okolo vysázet stromy, které byly dovezeny většinou ze Severní Ameriky.
V roce 1848 nemovitost zakoupil vikomt da Praia, který na místě Yankee Hall postavil zděný dům – dnešní Parkový dům nad termálním bazénem. Spolu se ženou upravili pozemek na zahradu s vodními partiemi, háji a květinovými záhony. Koncem 19. století pozval jejich syn, markýz da Praia, britského zahradníka Miltona, který provedl další úpravy. Byly vybudovány další vodní prvky – jezírka a meandrující kanál, jeskyně a cesta lemovaná australskými palmami Archontophoenix cunninghamiana, vedoucí k památníku vikomta da Praia, který je obklopen osmi datlovníky kanárskými Phoenix canariensis. Bylo dovezeno mnoho nových druhů ze Severní Ameriky, Austrálie, Nového Zélandu, Číny a jižní Afriky; některé z nich dosud v parku rostou.
V roce 1935 byl na pozemku přiléhajícím k parku otevřen hotel Terra Nostra. O několik let později ho zakoupila společně s parkem společnost jménem Terra Nostra. Tuto společnost spravoval Vasco Bensaude, který pozval skotského zahradníka Johna McInroye, aby dohlížel na obnovu parku, od začátku století zanedbávaného. Tehdy byla plocha parku rozšířena na současnou velikost 12,5 ha. Parkový dům byl zrekonstruován, termální bazén rozšířen. Nově vznikla dlouhá avenue vedoucí k jižní hranici parku a byla vysázena alej jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba).
Vypuknutí 2. světové války znamenalo prudký pokles počtu návštěvníků. Až v 70. letech začali turisté znovu objevovat kouzlo Azorských ostrovů. V roce 1989 bylo k hotelu Terra Nostra přistavěno nové křídlo a Filipe Bensaude, syn Vasco Bensaudeho, se rozhodl renovovat park. Na renovaci se podíleli David Sayers a Richard Green. Práce byly dokončeny v roce 1993, během nich bylo také vysázeno více než 3000 druhů stromů a keřů, které zajistí, že Terra Nostra bude i nadále jedinečným parkovým komplexem po mnoho dalších let.
Tak dnes návštěvníci najdou v parku sto let staré stromy rodu Metrosideros a Araucaria a další zajímavé druhy dřevin, jako jsou mimo jiné liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), sekvoje stálezelená (Sequoia sempervirens), dub letní (Quercus robur), tisovec vystoupavý (Taxodium ascendens), tisovec dvouřadý (Taxodium distichum), blahovičník Eucalyptus globulus, jinan Ginkgo biloba; k nespočtu křovin patří pěnišníky, šácholany a především kamélie – jejich zdejší sbírka s více než 600 různými druhy a kultivary je jednou z největších na světě. Z dalších rostlin zaujmou zejména hortenzie, řemenatky, kaly, stromové kapradiny a další druhy, které přispívají svými barvami, formami a růstem k poutavé podívané při návštěvě v kterémkoliv ročním období. Pozoruhodná je i sbírka kapradin, má asi 200 různých druhů, odrůd a kultivarů, sbírka cykasů 85 různých druhů a poddruhů a je jednou z největších v Evropě.
V roce 1994 byla založena zahrada azorských endemických rostlin doplněných o endemity Makaronésie. Zatím obsahuje na 70 zástupců; jmenujme alespoň jalovec krátkolistý (Juniperus brevifolia), krušinu azorskou (Frangula azorica), kalinu azorskou (Viburnum treleasei), brusnici (Vaccinium cylindraceum), vavřín azorský (Laurus azorica), vřesovec azorský (Erica azorica), Picconia azorica, Prunus azorica, cesmínu Ilex perado subsp. azorica, máchelku Leontodon rigens, vrbinu azorskou (Lysimachia azorica) a škardovku azorskou (Tolpis azorica). Najdeme tu i azorský endemický rod, který reprezentuje Azorina vidalii.
Od roku 2010 je sestavována zatím poslední sbírka – bromélie. Nová zahrada již má téměř 100 různých bromélií a je ve fázi experimentování; rostliny se stále přizpůsobují klimatickým podmínkám. Park oživuje i květinová zahrada, novým projektem je vytvoření bambusové zahrady.
Parkem návštěvník parku může procházet po četných cestách a pěšinkách po několika okruzích, které ho vedou přes lesíky a hájky k jednotlivým sekcím a zákoutím. Příjemným doplňkem parku Terra Nostra a často hlavní atrakcí je koupání v geotermálním bazénu. Vodu v bazénu doplňuje železitý termální pramen o teplotě 35–40 °C. Z bazénu odtéká jako potok lemovaný vysázenými vodními rostlinami.
Fotografováno dne 20. 8. 2018.