Podle mezinárodní databáze botanických zahrad (BGCI) najdeme na Madagaskaru tři botanické zahrady: dvě se nacházejí hned v hlavním městě země Antananarivu, do třetí musíme cestovat až daleko na jihozápad ostrova do Toliary (Tuléar). A vlastně ještě kousek za toto město, leží totiž až 12 km jihovýchodně od města, jinak přesně 2 km severně od obratníku Kozoroha a 3 km od Mosambického průlivu.
Arboretum vzniklo z iniciativy švýcarského amatérského botanika Hermanna Petignata, který v roce 1980 zakoupil pozemky o rozloze 40 hektarů, na něž soustředil zejména květenu subaridní oblasti jihozápadního Madagaskaru. Při sběru exemplářů pro botanickou zahradu byly objeveny a následně popsány i některé nové rostlinné druhy (např. Aloe ruffingiana, Euphorbia kamponii nebo také Euphorbia spinicapsula aj.).
V současnosti se arboretum pyšní asi 900 druhy rostlin převážně suchého trnitého buše a pobřežního pásma jihozápadu ostrova, z nichž 90 % je endemických a 80 % má léčivé účinky. Představuje unikátní sbírku dokládající ohromnou biologickou rozmanitost ostrova, která je využívána často i pro vědecké účely. Arboretum spolupracuje s řadou zahraničních institucí botanických i ochranářských, patří mezi ně kupříkladu britská botanická zahrada v Kew, WWF (Světový fond na ochranu přírody) nebo Fairchild Tropical Botanic Garden v Miami. Od roku 2005 zde vzniká i herbář a odborná knihovna. Byly zde shromážděny herbářové položky, které dokumentují flóru jihozápadního Madagaskaru, sbírka představuje komplexní a přesný přehled o biologické rozmanitosti zkoumaného území, lze podle ní dobře dokumentovat změny na jednotlivých lokalitách.
Mezi rostlinami jsou umístěny naučné tabule a předměty denní potřeby madagaskarských domorodých kmenů Vezo, Mahafaly nebo Antandroy. Můžete si tu prohlédnout například pirogu – dlabanou loď, která je vyráběna z jediného kusu kmenu a je doplněna stabilizačním plovákem. Uvidíte vesnické stavení v životní velikosti či malgašský hrob. Na hrobech vesničanů jsou často vyobrazeny životní příběhy zemřelého a bývají honosnější než chýše žijících lidí. Téměř u východu z arboreta se nachází muzeum, ve kterém jsou uloženy drobné předměty místních obyvatel, sbírka fosilií, minerálů, hmyzu konzervovaného v lihu, nechybí tu ani skořápky vejce Aepyornia, obřího ptáka, který vyhynul asi před 700 lety. Kuriozitou zahrady je ale třeba i starý automobil značky Citroën 2CV Fourgonnette (tedy skříňový typ legendární „kachny“), který připomíná prvopočátky botanického putování zdejších zaměstnanců po ostrově. Dnes je takřka zcela pohlcen okolní zelení, jakoby se vrátil tam, kam tak často jezdíval.
Sbírka živých rostlin je složena převážně ze sukulentních druhů. K druhově nejpočetněji zastoupeným patří čeleď Euphorbiaceae a pro jižní Madagaskar velevýznamná čeleď Didiereaceae. Pryšce tu zastupuje například Euphorbia alluaudii, vzácný druh Euphorbia cedrorum, Euphorbia famatamboay, Euphorbia plagiantha nebo Euphorbia stenoclada, roste tu i dávivec Jatropha mahafalensis. Z čeledi Didiereaceae tu objevíme například trnité keře Alluaudia comosa, Alluaudia dumosa, Alluaudia procera a Alluaudia ascendens, červeně kvetoucí opadavý trnitý keř Alluaudiopsis marnieriana, pro trnitý buš velmi charakteristický druh Didierea madagascariensis nebo druh Decarya madagascariensis. Najdete tu samozřejmě i pro Madagaskar ikonické baobaby, jako Adansonia rubrostipa nebo Adansonia grandidieri (Malvaceae).
Z bobovitých tu rostou kupříkladu endemické stromy Delonix floribunda a Delonix pumila, z čeledi Phyllanthaceae tvrdodřev Securinega perrieri, z Moringaceae láhvovitý strom Moringa drouhardii, z čeledi Pedaliaceae výrazně žlutě kvetoucí keř Uncarina decaryi, lilkovité reprezentuje kustovnice Lycium elliotii. Nachází se tu několik druhů tlusticovitých kolopojek a mnoho druhů aloes z čeledi žlutokapovitých, jako např. Aloe divaricata, Aloe vaombe, Aloe viguieri či extrémně vzácná Aloe suzannae. Určitě zaujmou také druhy z rodu Pachypodium, např. Pachypodium geayi (Apocynaceae), z hvězdnicovitých překvapí třeba křovitý druh Macledium grandidieri, z lián postřehneme třeba zdejší vanilku Vanilla madagascariensis nebo tykvovitý druh Xerosicyos danguyi, z palem druhy Bismarckia nobilis nebo Hyphaene coriacea. Tím však přehlídka zdejších rostlin rozhodně nekončí, najdete jich zde daleko více.
Byly tu vysazeny však i rostliny z okolních fytogeografických oblastí, jih Asie zastupuje třeba stálezelený strom Azadirachta indica (Meliaceae), Afriku Adenium obesum (Apocynaceae) a další.
Arboretum poskytuje domov také mnoha živočichům. Žije tu asi 35 druhů ptáků, můžeme tady spatřit kukalku modrolící (Coua ruficeps), luňáka hnědého (Milvus migrans), snovače žlutohlavého (Ploceus sakalava), strdimila madagaskarského (Cinnyris sovimanga) nebo lejskovce madagaskarského (Terpsihone mutata) aj. Během dne ve větvích spí maki šedočervený (Microcebus griseorufus), který patří k nejmenším nočním lemurům. Z chameleonů jsme viděli chameleona bradavičnatého (Furcifer verrucosus), který patří na Madagaskaru k těm větším. Téměř na konci naučného okruhu potkáte ve výběhu želvu paprsčitou (Astrochelys radiata), endemita jižního Madagaskaru.
Trnitý buš a aridní flóra celého jihu Madagaskaru patří bezesporu k nejpozoruhodnějším vegetačním formacím planety. Přístup do lokalit s touto vegetací není však až tak snadný, může se pojit dokonce i s určitými riziky. Proto lze návštěvu toliarského arboreta Antsokay, které představuje nejpodstatnější rostliny této oblasti, vřele doporučit. Je to jedinečný botanický zážitek.
Fotografováno dne 10. 10. 2016.