Holarctis - Saharsko-arabská oblast

Rozsáhlé území na jihu Holarctis se rozkládá v severní části Afriky od břehů Atlantiku až po Rudé moře, v Libyi a Egyptě dosahuje až k břehům moře Středozemního, na asijské straně zahrnuje větší část Sinajského poloostrova, okolí Mrtvého moře a pouštní části Arabského poloostrova až po Mezopotámii a Perský záliv, v Ománu dosahuje až na pobřeží Indického oceánu. Geologickým podkladem jsou staré horniny, vesměs překryté mladšími sedimenty, místy se projevuje zasolení. Jen lokálně staré horniny vystupují na povrch, na několika místech je patrný i mladý vulkanismus.
Klima je extrémně aridní: srážek je velmi málo, 50–100(–150) mm za rok, zato teplotní rozdíly ve dne a v noci mohou dosahovat až 30 °C.

Rostlinný kryt v této oblasti je velmi chudý, převažují nezapojené pouštní a polopouštní formace, v nichž mají největší zastoupení druhy z čeledí Asteraceae, Amaranthaceae a Poacae. Odlišná je vegetace vyšších horských masivů, které mají poněkud příznivější klima; zde se nacházejí keřová společenstva a fragmenty lesíků s Cupressus dupreziana. Řídké formace dřevin jsou typické i pro vádí, jsou tvořeny zejména druhy rodu Acacia. Relativně mezofilní vegetace se objevuje v oázách a k jejím dominantám patří palmy Phoenix dactylifera a Hyphaene thebaica. Flóra je chudší, přesto endemismus zahrnuje asi 30 endemických rodů a kolem 300 druhů. Území bylo v průběhu čtvrtohor postiženo dosti velkým kolísáním klimatu. Patrný je přechodný charakter mezi holarktickou a paleotropickou květenou.