Holarctis – Cirkumboreální oblast – Východoevropská provincie

Zobrazit místo Východoevropská provincie na větší mapě

Západní hranice probíhá Pobaltskými republikami k úpatí Karpat a zasahuje až do severovýchodního Bulharska, kde končí v předhůří Staré planiny. Na jihu ji omezuje Černé moře (Krymské hory jsou však již součástí Středozemní oblasti), od východního pobřeží Azovského moře se hranice stáčí podél jižního okraje lesostepí k pohoří Ural, které tvoří hranici východní. Na severu je omezena hranicí jehličnatého lesa. Většina území je geologicky dosti jednotvárná, převažují sedimentární horniny, z kvartérních jsou široce rozšířené ledovcové sedimenty v severní části, zatímco v nezaledněné části jižní jsou to především spraše.
Klima je zde temperátní, ale výrazně kontinentální, s teplým létem a chladnými zimami, srážkové úhrny nejsou vysoké.

Vegetaci tvoří především doubravy s ochuzeným výběrem evropských dřevin, k nimž patří dub letní (Quercus robur), javor mléč (Acer platanoides), babyka (Acer campestre), lípa srdčitá (Tilia cordata), na vlhčích místech i jasan (Fraxinus excelsior). Na písčitých nebo zrašelinělých místech je dominantou borovice lesní (Pinus sylvestris). Směrem k jihu přibývá bezlesých stepních míst, v přechodné zóně je mozaika lesů a stepí, označovaná jako lesostep.

V květeně převažují druhy s širším areálem, endemitů (i jen na druhové úrovni) je velmi málo. Několik je jich vázáno na křídové výchozy v hlubokých zářezech řek, např. Linaria cretacea a Androsace koso-poljanskii. Území bylo jedno z glaciálních refugií středoevropské květeny, z význačnějších reliktů se zde vyskytuje např. pěnišník Rhododendron luteum. Jádro areálu zde má řada druhů, jejichž rozšíření vyznívá až na jižní Moravě, např. katrán tatarský (Crambe tataria), kosatec nízký (Iris pumila) nebo sinokvět měkký (Jurinea mollis).

Na BOTANY.cz východoevropskou flóru reprezentují například tyto druhy:

Sousedící floristické provincie:

Fotografovala Naďa Gutzerová.

Související články