Holarctis – Středozemní oblast – Východomediteránní provincie

Zobrazit místo Východomediteránní provincie na větší mapě

Dosti rozsáhlé území Východomediteránní provincie Středozemní oblasti se táhne od jižní Albánie podél pobřeží Řecka (ale s celým poloostrovem Peloponés), zabírá Jónské ostrovy, Krétu, Kypr, na asijském kontinentě i pobřežní oblasti Turecka, Sýrie, Libanonu a Izraele. Území budují převážně vápence.
Klima je středomořské, oproti západnímu Mediteránu poněkud kontinentálnější, i když jsou zde zřetelné lokální rozdíly.

Hlavním vegetačním typem jsou porosty stálezelených dřevin s rohovníkem (Ceratonia siliqua), planou olivou (Olea europaea var. sylvestris), stálezelenými duby (Quercus ilex, Quercus coccifera) a borovicí Pinus brutia. Na ně navazují lesy s opadavými duby (Quercus) a borovicí černou (Pinus nigra), výše v horách s i jedlemi – v Řecku s Abies cephalonica, v Malé Asii s Abies cilicica. V Turecku, Sýrii a Libanonu roste v horách významný třetihorní relikt cedr Cedrus libani, na Kypru příbuzný Cedrus brevifolia. V nejvyšších polohách je dosaženo i alpínského stupně. Pro mediteránní křoviny je charakteristický výskyt druhu Sarcopoterium spinosum.

Květena je mimořádně rozmanitá, jsou zde bohatě zastoupeny středozemní typy, k nimž patří např. druhy rodů Cistus, Thymus a Lavandula. Typickými východomediteránními prvky jsou např. Vitex agnus-castus, planika Arbutus andrachne a jalovec Juniperus drupacea. Na hranicích s Íránsko-turanskou provincií dochází k prolínání vegetačních typů i druhů na velmi strmém gradientu. Najdeme zde i třetihorní relikty; kromě jmenovaných cedrů je to např. Platanus orientalis a Styrax officinalis. K tropickému elementu patří palma Phoenix theophrasti. Celkem je odtud známo asi 20 endemických rodů, endemismus na druhové úrovni je velmi vysoký v Řecku, na ostrovech v Egejském moři i v Turecku a Libanonu.