Vít Grulich

Vít Grulich

* 2. 10. 1956
† 24. 2. 2022

Zájem o přírodu byl pro mne spíše rodinná anamnéza než vlastnost získaná: táta byl badatel-zoolog. A tak jsem vyrůstal obklopen přírodovědnou literaturou – od mala byl mi čítankou Brehmův Život zvířat. Jezdili jsme kopat krtčí hrady a pitvali jsme myši; dnes si uvědomuji, jak ohromnou zkušenost jsem získal, když jsem od táty pochytil, že krajinu lze číst jako nejúžasnější dobrodružnou knihu. Záhy mne táta získal pro svůj dávný, byť na čas opuštěný koníček, entomologii. Broukům jsem se věnoval dost dlouho, až jsem na střední škole zpracovával faunistické téma pro tehdejší přírodovědnou soutěž Natura semper viva o jedné skupině fytofágních mandelinek. Tohle téma mne vlastně přivedlo k úvahám o přehození výhybky. Botanické definitivě jsem se ovšem upsal až na vysoké – a nemálo tomu přispěly normalizační poměry: když jsem viděl, jaké mezilidské vztahy panují na katedře zoologie, bylo mé rozhodnutí zpečetěno.
Mou první pracovní pozicí byl „zřízenec v kulturním zařízení“, tedy v mikulovském muzeu, kde jsem pak strávil jako muzejní botanik skvělých 10 let. Práce se sbírkami mne obohatila o zkušenost, jak číst a interpretovat staré botanické prameny. Během muzejních let jsem probrouzdal různá zákoutí Čech, Moravy i Slovenska, ale hlavně důkladně poznal nejjižnější Moravu. Pak přišla nabídka vrátit se na Alma mater, kde práce sice není už tak čistokrevný „frajkumšt“, má ale zase jiné přednosti.
Když se otevřely hranice, obul jsem si toulavé boty. Zprvu jsem si potřeboval ujasnit kulturně historický grund, ale netrvalo dlouho, a hlavním cílem se staly cesty za přírodou. O co dál jsem se postupně pouštěl, o to více jsem si začal uvědomovat, jakou důležitost pro pochopení současné přírody mají dvě Č: čas a člověk. Z každé cesty se dnes vracím fascinován poznáním, jak lidská civilizace ovlivňuje přírodu a jak příroda ovlivňuje lidskou civilizaci. V dobrém i zlém. Odkrývat souvislosti mně činí potěšení největší a své poznatky přenášet do obrázků a slov psaných či mluvených vlastně taky.

Jsem autorem těchto článků: